|
|
Ošetřovatelské postupy jako základ pro péči o dýchací cesty v klinické praxi
SVÁROVSKÁ, Tereza
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo komplexní zmapování péče o dýchací cesty v klinické praxi. Před nastoupením do praxe se musíme stát studenty ošetřovatelství a získat náležité znalosti a dovednosti v péči, proto byl výzkum tvořen nejen v nemocničním prostředí, ale i na akademické půdě při výuce Ošetřovatelských postupů učiteli a studenty. Cíle práce se tedy zabývaly zmapováním standardů v ošetřovatelské péči o dýchací cesty, které mohou sloužit jako teoretický i praktický podklad pro studenty i ošetřovatelský personál. Dalším cílem bylo prozkoumat teoretickou výukou studentů a případně objevit mezery ve výuce péče o dýchací cesty a navrhnout zkvalitnění výuky. Poslední stanovený cíl výzkumu se zaobíral vyhledáváním nových inovací, které jsou využity v péči o dýchací cesty. V rámci kvantitativního šetření byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a zjevného nezúčastněného pozorování. První výzkumná metoda zahrnovala polostrukturovaný rozhovor, přičemž byli oslovené 3 skupiny participantů a k nim doplněny podkategorie. První skupina participantů se skládala z ošetřovatelského personálu a podkategorie se zaměřovala na charakteristiku výzkumného souboru participantů, kteří byli vybráni z interního, infekčního a chirurgického oddělení. Podmínkou byla práce s AIRVO 2 přístrojem a s tracheostomickou kanylou. Výzkumné otázky se zaměřovaly na specifika péče o dýchací cesty. Úvodní výzkumná otázka byla stanovena taková, aby byla zmapována konkrétní péče o dutinu nosní při moderní vysokoprůtokové oxygenoterapii s využitím přístroje AIRVO 2. V této části jsme vyzkoumali, že nebyly vytvořeny žádné nemocniční Standardy zabývající se problematikou péče o pacienta s touto poměrně nově využívanou terapií. To potvrzují i výsledky sester, které tato specifika neznají, a nejsou tedy dostatečně proškolené o možných komplikacích a jejich řešeních. Další zkoumanou otázkou bylo prostudování Standardů v péči o dutinu ústní se zavedenou tracheostomickou kanylou. Z výzkumu vyplynulo, že většina sester motivuje soběstačného pacienta k sebepéči a přispívá mu pomůckami, které pacient využívá. Z výzkumu u studentů vyplynulo, že péče o dutinu ústní u pacienta se zavedenou tracheostomickou kanylou se vůbec nevyučuje. Málo se využívají prostředky, které snižují osídlení bakteriemi v dutině ústní. Třetí otázka se zaměřovala na časovou dotaci výuky Ošetřovatelských postupů zaměřující na péči o dýchací cesty. Z výzkumu vyplynulo, že většina participantů časovou dotaci vnímá jako dostatečnou. Výuka je realizována ve 4hodinových blocích. Výzkumná část zahrnovala i zmapování pomůcek, které mají studenti k dispozici při výuce této problematiky. Studenti a vyučující uvedli vybrané pomůcky, všechny pomůcky byly dostačující s výjimkou modelu Trachcare systému na TSK, kterému chybí výstup pro laváž dýchacích cest a proplach Trachcare systému. Dle výzkumu vnímáme jako inovaci medicínský přístroj AIRVO 2, jenž snižuje náklady na péči, časovou náročnost, a hlavně je snadno manipulovatelný. Poslední otázka mapovala znalosti studentů. Celý výzkum by mohl sloužit nejen jako opora studentů, ale i sestrám v praxi.
|
|
|
The Effect of Airway Clearance Techniques on Patients with Chronic Obstructive Pulmonary Disease
Milibari, Hussam ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název Vliv metody uvolňování dýchacích cest u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cíl Hlavním cílem této studie je popsat a zhodnotit účinnost metod uvolňování dýchacích cest (airway clearance techniques) u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí na základě plicních funkcí a měření kvality života podle publikovaných prací. Metodika Tato práce je literární rešerší. Vybrané studie vycházejí ze zařazovacích a vyřazovacích kritérií. Jedná se o práce v anglickém jazyce publikované v rozmezí let 2000-2017. K prohledávání publikací v zájmové oblasti byly využity tyto vědecké databáze: PubMed, MEDLINE, Embase, Cochrane, PEDro a CINAHL. Výsledky parametrů z článků byly také vybrány hodnocením statistických rozdílů na základě hodnot P. Výsledky Za použití zařazovacích a vyřazovacích kritérií a měřitelných výsledků bylo ze 117 publikací vybráno 23 článků. Jednalo se o tyto metody: metoda aktivního cyklu dýchací techniky (ACBT), pozitivního výdechového přetlaku (PEP), temporárního pozitivního výdechového přetlaku (T-PEP), oscilujícího pozitivního výdechového přetlaku (O-PEP), vysokofrekvenční oscilace hrudní stěny (HFCWO), pomalého výdechu s glottis otevřenou v laterální poloze (ELTGOL), polohové drenáže a autogenní drenáže. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od 30 do 91 let. Mezi články...
|
|
|
The Effect of Airway Clearance Techniques on Patients with Chronic Obstructive Pulmonary Disease
Milibari, Hussam ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název Vliv metody uvolňování dýchacích cest u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí. Cíl Hlavním cílem této studie je popsat a zhodnotit účinnost metod uvolňování dýchacích cest (airway clearance techniques) u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí na základě plicních funkcí a měření kvality života podle publikovaných prací. Metodika Tato práce je literární rešerší. Vybrané studie vycházejí ze zařazovacích a vyřazovacích kritérií. Jedná se o práce v anglickém jazyce publikované v rozmezí let 2000-2017. K prohledávání publikací v zájmové oblasti byly využity tyto vědecké databáze: PubMed, MEDLINE, Embase, Cochrane, PEDro a CINAHL. Výsledky parametrů z článků byly také vybrány hodnocením statistických rozdílů na základě hodnot P. Výsledky Za použití zařazovacích a vyřazovacích kritérií a měřitelných výsledků bylo ze 117 publikací vybráno 23 článků. Jednalo se o tyto metody: metoda aktivního cyklu dýchací techniky (ACBT), pozitivního výdechového přetlaku (PEP), temporárního pozitivního výdechového přetlaku (T-PEP), oscilujícího pozitivního výdechového přetlaku (O-PEP), vysokofrekvenční oscilace hrudní stěny (HFCWO), pomalého výdechu s glottis otevřenou v laterální poloze (ELTGOL), polohové drenáže a autogenní drenáže. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí od 30 do 91 let. Mezi články...
|
host ::
RSS.